3. stanoviště

Hmyzí obyvatelé lesa

Hmyz je třída šestinohých živočichů z kmene členovců, kteří mají tělo složené ze tří článků (hlava, hruď a zadeček). Velkou hmyzí rodinu můžeme rozdělit na dvě skupiny – na hmyz škodlivý a užitečný. Do první skupiny patří parazité, roznašeči chorob či škůdci. Druhou skupinu tvoří druhy, které opylují rostliny, vyrábí med či hedvábí, nebo se z jejich těl získávají léčivé látky. Na některých místech světa je hmyz také významnou součástí jídelníčku. V našem lese potkáš nejčastěji tyto druhy.

Žlabatka dubová

(Cynips quercusfoli) Patří k hojně rozšířenému blanokřídlému hmyzu. V květnu a červnu dochází k páření, poté žlabatky nakladou svá vajíčka na spodní část listů dubu. Zde vytvoří tzv. hálku (lidově duběnku), ve které z vajíčka vyroste larva, a nakonec z ní vyleze dospělá žlabatka. Hálka je vlastně taková kulička přilepená na dubový list. V našem lese jich určitě několik najdeš. Ve středověku se z nich vyráběl inkoust.

Chrobák lesní

(Anoplotrupes stercorosus) Brouka chrobáka potkáš v lese často. Má modročernou barvu s kovovým leskem. Živí se hnijícími houbami, těly mrtvých živočichů nebo výkaly. Pro své potomky buduje chrobák podzemní chodbičky, které zaplňuje trusem. Do nich samička naklade vajíčka, z nichž se vylíhnou larvy a později mladí chrobáci. 

Tesařík dubový

(Plagionotus arcuatus) Mezi tesaříky najdeme druhy užitečné i škodlivé. Larvy většiny tesaříků se živí odumřelými stromy, jenže některým chutnají i stromy živé. Představ si, že jediná larva tesaříka obrovského dokáže zničit celý strom! Náš tesařík dubový patří ale k těm užitečným, larvy žijí pod kůrou starých odumřelých dubů, kde si vyhlodává chodby.   

Kloš jelení

(Lipoptena cervi) Osobní setkání s klošem nebývá zrovna příjemné. Kloš se totiž živí krví zvířat (především srnců) a nepohrdne ani tou lidskou! Díky křídlům se dostaně k budoucímu hostiteli, dosedne na něj a zaleze do srsti nebo vlasů. Zde potom svá křídla odhodí a chystá se na krvavou hostinu. Kloš trochu připomíná klíště, ale patří mezi bodavé mouchy.

Mravenec  lesní

(Formica rufa) Mravenci si staví až jeden metr vysoká kupovitá mraveniště z jehličí, větviček a jiného materiálu. Ve středu kupy bývá chodbami prohlodaný pařez, ve kterém královna založí novou kolonii. V jednom mraveništi může žít až 500 000 jedinců po dobu zhruba čtyřiceti let. Tvar kupy mraveniště se liší podle stanoviště. Čím méně světla na kupu dopadá, tím je vyšší a kuželovitější, aby zachytila více slunečních paprsků. Mravenci jedné kolonie zahubí za sezónu až pět miliónů kusů škodlivého hmyzu a jsou tak pro člověka velmi užiteční.

Co se děje v lese v březnu?!

Měsíc přeměny zimy v jaro. Taje sníh, les se začíná probouzet. Rozkvétají první poslové jara – bledule a sněženky. Z jihu se již vracejí některé ptačí druhy  - třeba vlaštovky.  Ptačí zpěv je stále víc slyšet. Zajíci mají mláďata a v kdejaké louži se shromažďují k páření obojživelníci – skokani, ropuchy a čolci.

Insectual inhabitants of forest

Insects are important inhabitants of forests, too. We can divide them in 2 main groups: beneficial and pests.In the first group we put kinds that pollinate plants, produce honey, silk or curative substances. In the other group we put parasites, forest borers and illness distributors. In some parts of the world insects are integral parts of a diet. In Hlásek you can see many kinds of insects such as ant, longhorn beetle or dung beetle.